A review by knihomolkazhavrasparu
Nyxia, by Scott Reintgen
2.0
Podobnost s Hunger games a Divergencí jsem viděla celkem hodně, ale nijak mi to nevadilo. Myslím, že největším problémem byla moje očekávání. Většina lidí tuhle knihu hodně chválilo a já jsem od ní očekávala hodně a to se nenaplnilo. Nesedl mi ani styl psaní. Celá kniha se táhla a nic mě nenutilo číst dál. V druhé polovině knihy se to zlepšilo, ale pořád mi tam něco chybělo.
Další z věcí, která mi vadila nebo jsem ji spíš nepochopila. Celý princip ovládání Nyxie. Prostě mi nedávalo smysl, že ji jen tak ovládají pomocí myšlenek. Kdyby ti vybraní měly nějaké čipy nebo nějakou genetickou vadu něco, co by je spojovalo (kromě toho, že ty peníze potřebují).
Na knize bylo i pár věcí, které se mi líbily. První z nich byl hlavní hrdina. Emmett byl sympatický a uměl přemýšlet. V knize byla i trocha romantiky. Nic přeslazeného, takže se toho nebojte.
Za mě je tahle kniha bohužel jedno velké ne.
Další z věcí, která mi vadila nebo jsem ji spíš nepochopila. Celý princip ovládání Nyxie. Prostě mi nedávalo smysl, že ji jen tak ovládají pomocí myšlenek. Kdyby ti vybraní měly nějaké čipy nebo nějakou genetickou vadu něco, co by je spojovalo (kromě toho, že ty peníze potřebují).
Na knize bylo i pár věcí, které se mi líbily. První z nich byl hlavní hrdina. Emmett byl sympatický a uměl přemýšlet. V knize byla i trocha romantiky. Nic přeslazeného, takže se toho nebojte.
Za mě je tahle kniha bohužel jedno velké ne.