A review by kurwaczytaj
Telurie by Vladimir Sorokin
4.0
Telurie je takovým crossoverem Nova Expressu Williama Burroughse (klipovitý, ulítlý a experimentální styl psaní) a Emberta Eca (mnohoznačnost, spousta informací, spiknutí, odkazy, atd...) a trochu připomíná i svého krajana Sašu Sokolova a jeho Palisandreu.
Kniha je zajímavá tím, že vlastně nemá žádný děj a nebo když to budeme brát opačně, má minimálně tolik dějových linek, kolik je v knize kapitol. Neobvyklé je, že ač všechny ty dějové linky sdílejí společný prostor světa stvořeného autorem, nijak se spolu nestřetávají ani na sebe nijak nenavazují. Představte si to jako sbírku spousty hodně ale hodně krátkých povídek odehrávajících se v jednom společném literárním universu.
Tím světem je blízká budoucnost, které by se mohli dožít děti nedávno narozené. tedy pokud přežijí totální rozklad našeho světa, kdy se i díky několika válkám s vahábisty rozpadne Evropa i Rusko na spoustu miniaturních státečků a díky objevení teluru, což je taková absolutní droga, propadne do technologicky vyspělejší varianty středověku. Telur je velice vzácný kov, ze kterého se vyrábějí hřebíky, které, když někomu vtlučete do hlavy, získá nikdy nekončící pocit štěstí, naplnění a plní se mu ty nejtajnější sny, objevuje nové schopnosti atd... Malá zemička na Kavkaze, kde se nachází snad jediné ložisku teluru se ze dne na den stává nejmocnější zemí světa a samotný telur se stává nejvzácnější a nejstrategičtější surovinou a universálním platidlem. "Tesaři", kteří se živí odbornou implementací telurových hřebíků o hlav jiných lidí se potulují světem a jsou takovou novodobější verzí potulných mnichů klasického středověku.
Většina dnešních technologií je zapomenuta a naopak zde najdeme spoustu nových technologií postavených zejména na biotechlogiích a manipulacích s DNA.Většina příběhů se odehrává na územích, které nyní ovládá Rusko ale sem tam se dostaneme i do Evropy. V některých částech je autor velice vtipný, v jiných hodně ulítlý, někde hodně temný a jinde rusky melancholický. Občas se styl vyprávění tak liší, že až působí, jako by některé části psal někdo jiný.
Pokud netrváte na klasickém lineárním příběhu, tak mohu knihu doporučit. Konzervativnějším čtenářům bych raději doporučil možná Vánici a nebo raději i jiného autora.
Kniha je zajímavá tím, že vlastně nemá žádný děj a nebo když to budeme brát opačně, má minimálně tolik dějových linek, kolik je v knize kapitol. Neobvyklé je, že ač všechny ty dějové linky sdílejí společný prostor světa stvořeného autorem, nijak se spolu nestřetávají ani na sebe nijak nenavazují. Představte si to jako sbírku spousty hodně ale hodně krátkých povídek odehrávajících se v jednom společném literárním universu.
Tím světem je blízká budoucnost, které by se mohli dožít děti nedávno narozené. tedy pokud přežijí totální rozklad našeho světa, kdy se i díky několika válkám s vahábisty rozpadne Evropa i Rusko na spoustu miniaturních státečků a díky objevení teluru, což je taková absolutní droga, propadne do technologicky vyspělejší varianty středověku. Telur je velice vzácný kov, ze kterého se vyrábějí hřebíky, které, když někomu vtlučete do hlavy, získá nikdy nekončící pocit štěstí, naplnění a plní se mu ty nejtajnější sny, objevuje nové schopnosti atd... Malá zemička na Kavkaze, kde se nachází snad jediné ložisku teluru se ze dne na den stává nejmocnější zemí světa a samotný telur se stává nejvzácnější a nejstrategičtější surovinou a universálním platidlem. "Tesaři", kteří se živí odbornou implementací telurových hřebíků o hlav jiných lidí se potulují světem a jsou takovou novodobější verzí potulných mnichů klasického středověku.
Většina dnešních technologií je zapomenuta a naopak zde najdeme spoustu nových technologií postavených zejména na biotechlogiích a manipulacích s DNA.Většina příběhů se odehrává na územích, které nyní ovládá Rusko ale sem tam se dostaneme i do Evropy. V některých částech je autor velice vtipný, v jiných hodně ulítlý, někde hodně temný a jinde rusky melancholický. Občas se styl vyprávění tak liší, že až působí, jako by některé části psal někdo jiný.
Pokud netrváte na klasickém lineárním příběhu, tak mohu knihu doporučit. Konzervativnějším čtenářům bych raději doporučil možná Vánici a nebo raději i jiného autora.