A review by bill369
Nadja by André Breton

10
Bude to asi zvláště případ Nadji, vzhledem k jednomu ze dvou hlavních „antiliterárních“ imperativů, jimiž se tato kniha řídí; podobně jako má bohatý fotografický materiál za úkol vyloučit veškerou popisnost – odsouzenou jako neúčinnou v Manifestu surrealismu –, odráží zase tón sdělení tón lékařských záznamů, především neurologicko-psychiatrických, které mají tendenci zachovávat stopu všeho, co může vyplynout z prohlídky a vyslechnutí pacienta, a nezatěžovat se při podávání zprávy ani v nejmenším slohovou úpravou. Postupně si všimneme, že rozhodnutí vystříhat se jakékoli změny dokumentu převzatého „přímo ze života“ platí jak pro osobu Nadji, tak pro jiné postavy i pro mne samotného. Záměrná strohost takového způsobu psaní přispěla bezpochyby k obnovení zájmu o něj a posunula jeho úběžný bod za obvyklé hranice.

18
Nejsem přehnaným ctitelem Flauberta, když se však dovídám, že v Salambo, jak sám doznává, chtěl pouze „vyvolat dojem žluté barvy“ a v Paní Bovaryové „vytvořit něco, co by mělo barvu plísně v koutech, kde jsou sviňky“, a že všechno ostatní mu bylo docela jedno, takové záměry, vlastně mimoliterární, mi ho přibližují.

64
Řekla mi své jméno, jméno, které si vybrala: „Nadja, protože v ruštině tak začíná slovo naděje a protože je to jenom začátek.“

94
Je možné, že život potřebuje být rozluštěn jako kryptogram.

115
Nadja však byla chudá a v době, v níž žijeme, to stačí k odsouzení, jakmile se jen trochu vybočí ze stupidního zákoníku zdravého rozumu a dobrých mravů.

149
Krása bude KONVULSIVNÍ, nebo nebude.