A review by bill369
Exil a království by Albert Camus

Cizoložnice
Když se Janina stejně vrátila, Marcel se ještě neprobudil. Zabručel však, když uléhala, a pár vteřin nato se prudce vztyčil na lůžku. Promluvil, a ona nechápala, co říká. Vstal a rozsvítil světlo, které ji udeřilo rovnou do tváře. Potácivým krokem došel k umyvadlu a dlouze se napil z láhve minerálky, která tam stála. Chystal se vklouznout pod přikrývky, když vtom se na ni nechápavě zadíval, kleče už jednou nohou na posteli. Plakala. Slzy se jí hrnuly a nebyla s to je zadržet. „To nic není, miláčku,“ řekla, „to nic není.“

Odpadlík aneb zmatení mysli
Klamali mě, jen království zla je bez trhlin, klamali mě, pravda je hranatá, těžká, hustá, nesnáší odstíny, dobro je sen, plán, který se neustále odsouvá a sleduje se s vyčerpávajícím úsilím, hranice, jíž se nikdy nedosáhne, jeho vláda je nemožná. Jen zlo může jít až do krajnosti a vládnout absolutně, jen jemu je třeba sloužit, aby bylo nastoleno jeho viditelné království, a potom se uvidí; co to znamená potom, jedině zlo je přítomné, pryč s Evropou, s rozumem a s ctí a s křížem.