A review by shaxx
Inheritance by Christopher Paolini

5.0

4,5*
Tak a jsme u konce.
Byla to dlouhá cesta, zvlášť pro mě, protože jsem Eragona četla kdysi v mládí, pak jsem měla dlouhou pauzu, kdy jsem nečetla a když jsem se navrátila ke čtení, nikdy na to nebyl čas, tuhle sérii dojet. Byl to můj černý puntík, nedočtená série. Pamatuju si, jak se mi moc líbil první díl. A teď, o tolik let později, těsně před třicítkou, jsem tuhle cestu s Eragonem a Safirou završila. Je to hořkosladký pocit, jako když odejde přítel a zanechá v srdci díru, jen hřejivé vzpomínky na přátelství. Protkané nostalgií na dobu, kdy jsem četla první díl. Jasně, určitě by se mi to líbilo jinak v době, kdy mi bylo náct. Ale ta nostalgie tomu dodává tu správnou šťávu.
Chápu, že hodně lidí nebylo spokojených s koncem. Já si z toho zas takovou hlavu nedělám, jednak z toho důvodu, že přijímám konec tak, jak ho autor zamýšlel a jednak proto, že jsem Inheritance dočetla ve velmi šťastné době - den poté, co Paolini oznámil novou knihu ze světa Odkazu dračích jezdců, která se bude věnovat Murtaghovi. Sdílím nadšení a radost s těmi, co na tohle čekali dvanáct let :)) Odkaz dračích jezdců je skvělá série, která má pořád co říct - i po tolika letech.